Ministranti podnikli výpravu do Polska

15.09.2016 19:00

Během letních prázdnin, v polovině července roku 2016, se vydalo 8 ministrantů naší farnosti společně s kaplanem o. Tomaszem a brodským rodákem o. Jiřím Zámečníkem na týdenní výlet do Polska. Výprava se uskutečnila jako poděkování za vzornou a příkladnou ministrantskou službu v uplynulém školním roce. Kromě Tomaszovy rodné farnosti ministranti navštívili také město Krakow, známé polské národní parky či solné doly v Bochnii a mnohá další zajímavá místa. Pojďte se spolu s námi v malé fotoreportáži podívat, co všechno ministaranti navštívili a prožili.


Výprava začala 9. července dopoledne. Cesta do Polska proběhla bez komplikací a po příjezdu do Przyborówa (Tomaszovy rodné farnosti) nás čekala slavnostní mše svatá na místním fotbalovém hřišti, jelikož zdejší klub právě slavil výročí svého založení. Té se kromě naší maličkosti a farníků zúčastnili také hosté z řad sportovního a politického života.


Nebydleli jsme v hlavní části Przyborówa, ale v jeho místní části Kamieniec. Naší "základnou" se stalo místo, které jindy slouží jako menší rekreační areál. Toto skvělé ubytování mělo mnohé vymoženosti a tak jsme si mohli například zachytat ryby, nebo zaskákat na obrovské trampolíně. Ve velkém výběhu také majitelé chovali koně a další hospodářská zvířata.


V neděli jsme se zúčastnili mše svaté v místním kostele sv. Jana Kęntského, kde jsme byli slavnostně přivítání místními kněžími a celým farním společenstvím. U kostela, v jeho okolí i ve vesnici byla ještě stále primiční výzdoba.


Po vydatném a velmi chutném obědě u Tomaszova bratra a jeho rodiny jsme se vydali na místní fotbalové hřiště, kde probíhal slavnoatní turnaj několika mužstev. V přestávkách mezi zápasy jsme sehráli dvě kratší exhibiční utkání proti przyborówským ministrantům. Dobrou náladu nám nezkazil ani fakt, že nám výhra vždy o kousek unikla.


Nedělní večer byl zakončen velkou hostinou v místě našeho ubytování. Na stravu během celého pobytu v Polsku jsme si prostě nemohli vůbec stěžovat. Jídla na fotografii bylo více než obvykle, jelikož jsme dostali spoustu dobrot z jedné svatební hostiny.


Další den jsme se vydali do Krakowa. Na fotce je hlavní krakowské náměstí (Rynek Glówny), na kterém můžeme vidět část radnice, v levé části je roh kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ve městě bylo plné turistů a navíc právě vrcholily přípravy na Světové setkání mládeže. Kromě náměstí jsme navštívili také královský hrad Wawel a tamější katedrálu či univerzitu, kde studoval sv. Jan Pavel II. a další.


Odpoledne jsme se z rušného velkoměsta vydali do přírody. Prošli jsme část Ojcovského národního parku, který leží jen pár kilometrů severně od Krakowa.


V parku jsme zdolali i několik menších vrcholů, což bylo poměrně náročné vzhledem k více než 35 °C teplotám.


V úterý jsme odjeli na jihovýchod Polska, těsně ke hranicím se Slovenskem. Navštívili jsme město Zakopané se známými skokanskými můstky (v pozadí), které leží na hranici Tatranského národního parku. 


Někteří z nás se alespoň na chvíli stali místními horaly :-)


Později jsme mohli obdivovat zříceninu hradu Czorstyn, který se tyčí nad obrovskou přehradní nádrží stejného jména.


Přespávali jsme na faře ve vesnici, která leží na hranici Pieninského národního parku. Po náročném dnu plném cestování jsme si večer neodpustili menší grilovačku :-)


Následující den jsme splavovali řeku Dunajec, která se vine celým národním parkem. Jízda na vorech, kterým se slovensky říká "pltě" patří k velkým atrakcím v parku.


I přes nezvykle chladné počasí a občasné mrholení jsme si jízdu užívali.


Splavovali jsme nejkrásnější část řeky, která se klikatí mezi četnými skalními výběžky a to přímo na hranicích mezi Polskem a Slovenskem. Levý břeh patří Polsku, pravý už je na Slovensku. Na fotce můžete vidět jeden z výběžků společně s hlavami našich kněží :-)


V předposlední den našeho pobytu v Polsku jsme se vypravili do solných dolů v Bochnii. Dozvěděli jsme se vše zajímavé o, stovky let trvající, těžbě tohoto nerostu. Samozřejmě nechyběla jízda důlním vláčkem.


Velkým překvapením byla pro nás informace, že součásti dolu je i podzemní kaple, která je vytesaná do skály.

Kaple je funkční a jedenkrát za rok se zde dokonce slouží mše svatá. No řekněte, který důl u nás to má :-)


Nastal pátek, čas našeho návratu do Uherského Brodu. Po sbalení všech věcí nastalo smutné loučení s našimi báječnými hostitelkami a nechybělo ani společné foto. Děkujeme otci Tomaszovi, otci Jiřímu i všem dalším, kteří se na celé výpravě nějakým způsobem podíleli. Byl to skvěle prožitý týden, na který budeme dlouho vzpomínat. A ani ostatní ministranti nemusí zoufat! Jistě to nebyla poslední akce, která se pro ministranty uskuteční.